Jessica Inclán - Když uvěříš

Autor: Jessica Inclán

Díl: první

Žánr: fantasy, romantický

Datum vydání v ČR: 2011

Nakladatelství: Metafora

Oficiální anotace: Miranda není v životě spokojená: nemá štěstí v lásce, jako by stále žila ve stínu své krásnější a úspěšnější sestry, a hlavně si připadá "jiná" než všichni kolem ní.Všechno se ale dramaticky změní, když se po úprku o život před třemi násilníky ocitne uprostřed lidí, o jejichž existenci vůbec neměla tušení. Croyants des Trois…Kdo jsou tihle tajemní, mimořádnými schopnostmi obdaření "věřící" v kápích a čemu to vlastně věří? A kdo je její smutný zachránce, zázračný léčitel a telepat Sariel s podmanivýma jantarovýma očima a záhadnou minulostí?

Příběh svou magickou mocí přenese čtenáře do světa vášnivé lásky, nesmiřitelné nenávisti i urputného boje s mocnostmi zla.

Hned na začátku se naše hlavní hrdinka - Miranda - ocitne v úzkých. Jednoho večera se vrací z předčítání svých básní a nedaří se ji najít auto, které nedaleko zaparkovala. Kdyby šla domů s Danem, který ji (ne poprvé) zval, nemuselo se tohle stát. Ovšem on pro ni byl jen dobrým kamarádem a hlavně už chtěla být co nejdříve doma. Jakoby se ale ulice, domy a parkoviště s jejim autem, nějak zpřeházely. Vůbec nevěděla, kde je. A jakoby to nestačilo, slyšela za zády kroky třech mužů. Ti začínali zrychlovat. Už slyšela chlípné dechy každého z nich těsně za sebou a také začali být čím dál dotěrnější. Miranda tedy dostala strach a začala utíkat. Zaběhla za roh ulice, narazila na starý dům a opřela se do jeho dvěří, ve snaze uprchnout jim. Najednou se ocitla na podlaze nějakého klubu a kolem .. lidé v kápích? Kde to jenom je?

Croyants des Trois

.. Tak to jsou oni. Temné postavy v hábitech. Ale kdo že to přesně je? Dalo by se říci, že čarodějové. Mají svůj vlastní svět, svá pravidla a zákony - nechtějí, aby na ně obyčejní lidé přišli. Samozřejmě vládnou různými schopnostmi, které tajně provozují. Patří mezi ně například přemísťování, čtení myšlenek, uzdravování a řada dalších. Ale k čemu jim tohle všechno je? K ochraně Moyenů. A to je zase kdo? Právě ti obyčejní lidé, kteří se o nich nesmějí dozvědět. Chrání je před Quainem a jeho stoupenci. To je zloduch s velkým Z, bez kterého by kniha ztratila pointu.

Sariel

Jedním z Croyantů je i Sariel. Právě on přispěchal na pomoc Mirandě, když ležela na zemi se zraněným kotníkem po té, co vtrhla na jejich sešlost. Ostatní ji obviňovali z toho, že je Quainův špeh, ale on věděl, že tomu tak není. Přečetl ji totiž myšlenky (jedna z jeho schopností). Poté ji přenesl k sobě domů, ošetřil kotník a převyprávěl celý příběh o Croyantech, Moyenech a velkém zlém Quainovi. Bohužel, Miranda musela na vše zapomenout. I na krásné Sarielovi oči, jeho pevné ruce a rajcovní vůni..

To by ale nebyl milostný příběh, kdyby jedna z poloviček všechno zapoměla, proto Sariel Mirandu pouze uspí, odnese domů a tam ji nechá. Jakmile se Miranda ráno probudí, neví, jestli je její charismatický zachránce pouhým snem nebo až neuvěřitelnou skutečností. I kdyby to byl sen, nemůže se zbavit toho pocitu, když si vzpomene na jeho pevné ruce, objímající její kotník. Jakoby to byla opravdu skutečnost a ne jenom sen. Může to být ale pravda? Tajný svět čarodějů a čarodějek, kteří se snaží ochránit ten její, normální, kterému hrozí nebezpečí?

Tak tahle knížka byla úplně něco jiného, než na co jsem zvyklá. To ale neznamená, že by mě nebavila - to vůbec. Byla docela zajímavá. Hlavně jsem chtěla vědět, jak to vše skončí. Přece jenom ten námět není až tak obvyklý.

Co se psaní týče, nemám nic moc výhrady - tedy vlastně ano. Docela mi tam vadil velký počet francouzských názvů, cizích jmen a tak podobně. Ovšem Sarielova "grupa", tedy Croyanti, pocházejí z Francie, tak se to dá lehce vysvětlit. Co mě opravdu bavilo, byly takové ty "peprné" scény, však víte, ne? :D Autorka je opravdu pěkně popsala, snažila se o pečlivost a detaily, které ovšem trošku zahalila a to je jen dobře. Tyto scény byly tím pádem vášnivé i romantické zároveň. Moje doporučení? Knihu si přečtěte, má něco do sebe.