RC review: Ztracený svět v podzemí

Autor: Roderick Gordon a Briam Williams
Žánr: dobrodružný

Díl: 1

Počet stran: 344

Rok vydání: 2007

Rok vydání v ČR: 2008 / 2009

Nakladatelství: FRAGMENT

Čtrnáctiletý Will Burrows sdílí se svým otcem jeden docela zvláštní koníček - oba jsou milovníci různých archeologických vykopávek, kopání tunelů a objevování předmětů i míst, která byla dlouhá léta skryta před zraky všech. Možná i díky této zálibě má Will pouze jednoho kamaráda - Chestera. Právě s ním pracuje posledních pár týdnů na jednom ze svých tunelů, v němž snad konečně nalezne něco cenného, co by mu zajistilo respekt u jeho otce. Ten však nečekaně zmizí a Will proto musí zanechat svých malicherných starostí a spolu s Chestrem se vydává do tunelu, který našli u nich doma ve sklepě a kam pravděpodobně zmizel i pan Burrows. To co chlapci najdou na cestě pod zem by nečekali ani ve svých nejbujnějších snech. A to je teprve začátek ... Protože to pravé dobrodružství, ze kterého by se dokonce nemuseli vrátit, je čeká právě v Podzemí!

„O týden později se Willovi a Chesterovi konečně podařil průlom. Z horka v chodbě měli ohromnou žízeň, z nekonečného kopání a vyvážení zeminy je už chytaly křeče do svalů a chystali se to pro daný večer zabalit, když Will kopl krumpáčem do velkého balvanu a ten se skutálel dozadu. Otevřel se před nimi černočerný otvor. Vykulili na něj oči a cítili, jak z něj do jejich unavených a špinavých tváří dýchl vlhký a zatuchlý vzduch. V Chesterovi všechno křičelo, aby utekl, jinak že ho to vtáhne do otvoru. Nikdo z nich nepromluvil - nenásledovalo žádné radostné zavýsknutí nebo jásot. Oba hleděli do neproniknutelné temnoty a obklopovalo je naprosté ticho.“

- 18. kapitola, str. 122

- PRVNÍ VĚTA: Břink!

V žánru dobrodružných knížek nejsem zase tak zběhlá, ale říkala jsem si, proč nezkusit zase něco nového a proč to nezkusit zrovna se Ztraceným světem v podzemí? A musím říci, že jsem si zvolila správně, protože pokud jde o dobrodružství, napětí, možná i strach, tak těmito vlastnostmi kniha rozhodně přetéká.

Originalita námětu i stylu
Pokud můžu mluvit za sebe, s knihami s podobným námětem jsem se dosud moc často nesetkala. Vlastně vůbec. Spousta hlavních hrdinů oplývá nějakými skvělými vlastnostmi nebo schopnostmi - jsou krásní, umí kouzlit, létat na koštěti, čtou myšlenky, nebo měli jen tu smůlu a někdo je proměnil v upíra. Kdežto zde se setkáváme s úplně obyčejným čtrnáctiletým chlapcem, který má na první pohled neobvyklého, nicméně také poměrně nudného, koníčka. Jedinou zajímavostí na něm je snad jen to, že je albín a sluníčko mu nedělá vůbec dobře. Přes to všechno k němu po dočtení knihy budete vzhlížet přinejmenším s uznáním. Na svůj věk mu to hodně pálí a má pro strach uděláno. I když právě jeho věku jsem se ze začátku trošku obávala, protože ve věku čtrnácti let jednoduše počítáte u hrdinů s jistou naivitou a dětinskostí. Ta ale jak u Willa, tak jeho druha Chestera, naprosto chyběla, až jsem se divila, proč autoři chlapcům nějaký ten rok nepřidali.

Také mě kniha překvapila svou surovostí. Nic přehnaného ale i tak jsem od své první myšlenky dobrodružného čtení pro děti prvního stupně ihned upustila a začala ji vnímat jako potencionální dílo i pro starší čtenáře, kteří se v ní vyžijí stejně, nebo možná i lépe, než čtenáři mladší. Opravdu jsem obracela strany se zatajeným dechem, hltala každé slovo a od čtení se nemohla odpoutat. A vůbec to není jen námětem knihy - věřte mi, nikdy jsem neprojevovala zájem o archeologii ani s ní nic spojené - ale hlavně promyšleností a detailností celé knihy. I z nezajímavých vlhkých stěn tunelu totiž dokázali pánové Gordon a Williams učinit místo, na kterém by jste se chtěli ihned ocitnout a na vlastní oči spatřit stejné věci jako naši mladí hrdinové.

Rodinka k pohledání

Celá Willova rodina byla hodně zvláštní. Otec archeolog, který skončil po nevyplnění svých dobrodružných snů trčet v malém městě, s dvěma dětmi a manželkou na krku, vykonávající práci, která ho absolutně nenaplňuje a tak jsou jeho jediným životním štěstím různé výkopy spolu s jeho synem. Ani Willova matka není zrovna příkladný rodič. Celé dny sedí jen ve svém království - obýváku, a nespustí oči z její nejmilejší věci na světě - televize. Ovšem i přes to mi nejzvláštnějším členem rodiny přišla Willova sestra - dvanáctiletá Rebecca. Když jsem v knize narazila na větu, kde svému otci říká, že zařídila levnější pojištění, se zmatkem jsem se vrátila o několik stran, jestli jsem si její věk přečetla správně. Přečetla. I když ji je teprve dvanáct let stará se o chod celé rodiny, jako by už byla dospělá. Takže jakékoli nákupy, úklid dokonce i účty leží na jejich bedrech. I když byla tedy kniha zvláštní sebevíc, na celou Burrowsovic rodinu rozhodně neměla.

Sečteno, podtrženo - aneb shrnutí

Opravdu nemám ráda knihy, které mají sáhodlouhé popisy nebo myšlenky hlavních hrdinů a kde se neobjevuje téměř žádná přímá řeč. Ze začátku tomu bylo i u Ztraceného světu v podzemí, ovšem tyto pasáže byly sepsány tak poutavě, že vám plynuly s naprostou lehkostí a nějaké ty rozhovory jste absolutně nepostrádali. Také moc moc chválím jednu věc, kterou mám v knihách strašně ráda, a to sice pasáže z pohledů různých hrdinů knihy. Příběh tedy není popisován jen z Willova pohledu ale také jeho otce, kamaráda Chestera, dokonce i Willovy sestry nebo matky. Jedná se spíše o takové kratší kapitolky, které však příběh hezky oživí. Co bych ráda zmínila (možná jako další oživení), byly různé úsměvné situace, nebo vtípky, které se, bohužel, objevovali jen na začátku knihy. U nich mi totiž koutky úst vystřelily okamžitě nahoru a já s úsměvem pokračovala ve čtení.

Jinak tedy nemám nic moc, co bych knize vytkla. Rozhodně si mě získala i přes to, že nebyla přímo v mém žánru. Jsem také ráda, že spojení dvou autorů nedopadlo průšvihem, jak tomu tak bývá ale oba pánové vytvořily skvělý příběh pro širokou vrstvu lidí různého věku. Určitě si chci přečíst další díly a tomu prvnímu uděluji 4 hvězdičky.

- zdroj obrázku obálky a anotace: fragment.cz

- knihu můžete zakoupit ZDE


- Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství FRAGMENT!