Díl: 1
Žánr: YA, fantasy
Počet stran: 272
Datum vydání v ČR: 2012
Nakladatelství: BB/art
Knihu můžete zakoupit na arara.cz
Dru Andersonová: Loví v noci. Vrhá nože. Láme srdce. Temná, nebezpečná a sexy! Dru Andersonová je drsná nová hrdinka, jejíž příběh nedokážete odložit. Dru Andersonová se nebojí temnoty. Ale měla by se bát. Táta? Zombie. Máma? Dávno mrtvá. Já? To je právě to děsivý.
Na první pohled by jste řekli, že se Dru Andresová nikterak neliší od každé jiné šestnáctileté holky ve Státech. Která holka by se však mohla pochlubit, že měla tu čest s vlkodlaky, pijavci nebo zombíky? Dru ano.
Drsná Dru aneb Dean Winchester v sukních
Pokud někdo z vás alespoň jednou viděl seriál Supernatural, nebo-li Lovci duchů, připravte se na knihu ve stejném duchu, protože mě občas až zaráželo, jak si obě tyto věci byly podobné. Jediná změna je v tom, že v Andělech noci máme místo dvou bratrů pouze jednu hlavní hrdinku - Dru.
Pro jednou bych dala za pravdu anotaci, která říká, že je Dru "drsná nová hrdinka", protože přesně to je. Místo uvažování puberťačky přemýšlí jako vycvičený voják, nemá problém se zabíjením zombie, ohnivých psů ani vlkodlaků. Všechny tyto dovednosti ji naučil její otec, který je, dalo by se říct, profík v lovení tvorů ze Skutečného světa. Dru se tak již od mala učila, jak zacházet s pistolí, nožem nebo ovládat různá bojová umění. Její babička navíc byla něco jako senzibilka, což po ní částečně zdědila i Dru a tyto vlohy teď využívá a pomáhá svému otci. Díky jeho "profesi" se tedy neustále se stěhují a nikde nezůstanou moc dlouho. Na takový život je již zvyklá a po změně ani moc netouží. Co se ale může pokazit, pokazí se a Dru najednou bude muset čelit záhadným tvorům sama, dokonce je do tohoto světa zatažen i její nový kamarád Graves. Ten mi jako postava hodně sedl, jelikož je hodně originální. Je emo, má ptačí nos, bledou pleť a nespočet piercingů. No řekněte, není to sen každé holky? :D I přes svůj (troufnu si říci, ne moc atraktivní) vzhled si mě však získal hlavně vtipnými poznámkami, protože mi přišlo že Dru ten humor občas chybí a celkově uvažovala poměrně negativně. Když se však tato dvojka dala dohromady, vždy z toho vyšel nějaký milý a vtipný moment.
Hodně podobný styl tedy převládá v celé knize, dokonce narazíte i na pár sprostých slov. Neříkám, že je to úplně špatně, protože především mladí mluví hodně nespisovně a sprostě a tak je to dnešní mluvě dosti podobné, ale stačí když to musíme poslouchat a ne o tom taky číst, že? Kvůli tomu jsem se občas při čtení musela zastavit a některé výrazy rozdýchat. Chvilku tedy trvalo, než jsem tomuto stylu přišla na chuť. Ke konci knihy jsem si však všimla, že si mě právě tento styl získal a i když začátky byly, jak jsem již říkala, docela těžké. Kdyby se tedy i vám ze začátku tento styl vůbec nelíbil, nezoufejte a zkuste číst dál.
Také se mi moc líbilo, že Dru používala spoustu přirovnání, hlavně co se pocitů týče. Vy jste tedy měli naprostý přehled o tom, jakou chuť nebo vůni zrovna cítí, kde a jak ji co bolí nebo jak u nich zrovna mrzne. Vše samozřejmě podáno jejím typickým kousavým stylem.
Pro jednou bych dala za pravdu anotaci, která říká, že je Dru "drsná nová hrdinka", protože přesně to je. Místo uvažování puberťačky přemýšlí jako vycvičený voják, nemá problém se zabíjením zombie, ohnivých psů ani vlkodlaků. Všechny tyto dovednosti ji naučil její otec, který je, dalo by se říct, profík v lovení tvorů ze Skutečného světa. Dru se tak již od mala učila, jak zacházet s pistolí, nožem nebo ovládat různá bojová umění. Její babička navíc byla něco jako senzibilka, což po ní částečně zdědila i Dru a tyto vlohy teď využívá a pomáhá svému otci. Díky jeho "profesi" se tedy neustále se stěhují a nikde nezůstanou moc dlouho. Na takový život je již zvyklá a po změně ani moc netouží. Co se ale může pokazit, pokazí se a Dru najednou bude muset čelit záhadným tvorům sama, dokonce je do tohoto světa zatažen i její nový kamarád Graves. Ten mi jako postava hodně sedl, jelikož je hodně originální. Je emo, má ptačí nos, bledou pleť a nespočet piercingů. No řekněte, není to sen každé holky? :D I přes svůj (troufnu si říci, ne moc atraktivní) vzhled si mě však získal hlavně vtipnými poznámkami, protože mi přišlo že Dru ten humor občas chybí a celkově uvažovala poměrně negativně. Když se však tato dvojka dala dohromady, vždy z toho vyšel nějaký milý a vtipný moment.V čem je vlastně ten fór?
Andělé noci jsou v USA i jiných zemích poměrně oblíbenou sérií, proto i mne zajímalo, čím právě tato série zaujala tolik lidí a jaké trumfy má Lili schované v rukávu. Především se rozhodla hrát na "drsnou" strunu. Možná už jsem toto slovo opakovala několikrát, ale i v samotné knize je tento fakt zmíněn snad na každé straně a je neustále omílán pořád dokola. Dru mám ráda, vážně jo, ale občas mi přišla jako padesátník s hospodským slovníkem, jízlivými poznámkami a tuctem "vodkrágnutejch" lidí za sebou. Celý příběh je totiž vyprávěn z pohledu Dru právě ve stylu hodně nespisovné češtiny a hrubých výrazů, které se mi k tak mladé holce prostě nehodily a někdy to bylo opravdu až moc.Hodně podobný styl tedy převládá v celé knize, dokonce narazíte i na pár sprostých slov. Neříkám, že je to úplně špatně, protože především mladí mluví hodně nespisovně a sprostě a tak je to dnešní mluvě dosti podobné, ale stačí když to musíme poslouchat a ne o tom taky číst, že? Kvůli tomu jsem se občas při čtení musela zastavit a některé výrazy rozdýchat. Chvilku tedy trvalo, než jsem tomuto stylu přišla na chuť. Ke konci knihy jsem si však všimla, že si mě právě tento styl získal a i když začátky byly, jak jsem již říkala, docela těžké. Kdyby se tedy i vám ze začátku tento styl vůbec nelíbil, nezoufejte a zkuste číst dál. Také se mi moc líbilo, že Dru používala spoustu přirovnání, hlavně co se pocitů týče. Vy jste tedy měli naprostý přehled o tom, jakou chuť nebo vůni zrovna cítí, kde a jak ji co bolí nebo jak u nich zrovna mrzne. Vše samozřejmě podáno jejím typickým kousavým stylem.
A co já teda na to?
Musím přiznat, že jsem se u knihy první třetinu času docela nudila. Prolog mě sice hodně zaujal, ten byl vážně dobrý a já už od prvních stran myslela, jak skvělá kniha to nebude. Pak však přišlo zhruba 100 stran, které strašně pomalu plynuly a v podstatě se v nich (krom jedné akce) nic nedělo. Jak přišla ale zhruba polovina knihy, začala jsem právě i stylu přicházet na chuť a konečně došlo i na nějakou tu akci. Dokonce jsem si zvykla, že převážnou část knihy tvoří pouze myšlenky Dru a nějakých dialogů je tam pomálu. A co teprve konec knihy, ten na mě docela zapůsobil. Nebyl ani tak přímo napínavý, jako hodně tajemný, skoro až detektivní a vy jste pomalu všemu přicházeli na kloub a zjišťovali, komu máte věřit. S postupem času tedy kniha rozhodně stoupá na kvalitě i čtivosti. Jelikož se také jedná o první díl ze série, věřím že ty další budou ještě lepší. Prozatím dávám aktuálnímu dílu velmi slušné 4 hvězdičky!
