Hostující recenze: Jiří Kájinek - Můj život bez mříží

Autor: Jiří Kájinek
Žánr: autobiografie
Počet stran: 208
Vydáno v ČR: 2014
Nakladatelství: FRAGMENT

Anotace: Autentické vyprávění nejznámějšího českého vězně o svém dětství, dospívání, o svých láskách, zálibách, ale i o umění otevřít každý zámek. O vztahu k lidem, k penězům, ke zbraním...

Milí čtenáři,

kniha, kterou se právě chystáte číst, je první knihou o mně, jejímž autorem jsem já sám. Dosud byla o Jiřím Kajínkovi napsána spousta nesmyslů, lží a polopravd. A tak nastal čas, abyste se poprvé dověděli, jaký jsem doopravdy.

Přeji vám příjemné čtení a zajímavé poznání.

 

Mimořádná a ojedinělá kniha, která vznikla ve specifických a pro běžného člověka nestandardních podmínkách. Čas, strávený ve speciálních místnostech věznic Mírov a Rýnovice, byl pro nás i Jiřího Kajínka časem poznání. Autor zpoza mříží pootevřel dvířka do nitra své osobnosti a na malý okamžik nám do něj dovolil nahlédnout… 

*   *   *   *   *   *   *   *   *   *   *   *

 

Je Jiří Kajínek vinen či nevinen? To již zřejmě nikdo přesně neobjasní a jenom sám Kajínek ví, jak to ve skutečnosti bylo. Doufal jsem, že tato kniha mi pomůže alespoň poodhalit duši vězně, což se více či méně podařilo. Na začátku knihy jsem byl dosti překvapen písmem, které v ní bylo, ale brzy jsem pochopil, že to je rukopis Jiřího Kajínka, který není zrovna čitelný. Naštěstí pro čtenáře, je „překlad“ jeho slov na zadních deskách knihy čitelně napsán.
Byl jsem zvědav, jak bude tato kniha zpracována. Mile mě překvapilo, když jsem zjistil, že není psána z třetí osoby, a že redaktor nepokládal otázky či nezasahoval do vyprávění, ale Jiří mluvil  svými slovy a to v mnoha tématech (např. rodina, dětství, dospívání, drobné krádeže, sport, atd.). Na konci knihy redaktor přece jen položil pár zvídavých otázek a Jíří mu obratně odpovídal. Zajímavé například bylo, jak cvičil ve věznicích a dokonce jsou v knize i přidány vysvětlivky jak tyto cviky provádět, což určitě potěší nejednoho kluka budující svou tělesnou schránku

Názory na tuto knihu se mohou lišit, bohužel jsem ještě nenašel nikoho, kdo by si o této knize se mnou povykládal a tak nemohu přesně popsat pocity z ní někoho jiného. Slova takového člověka totiž zanechají ve svědomí otázku, jestli je opravdu skutečným viníkem, či jen obětí justice. Nejsem sice právník a ani soudce, ale zajímalo by mě, jestli to opravdu na Kajínka někdo „narafičil“ či si za to může sám. Několikrát v knize zmínil, že za krádeže si své už odseděl a tak že je nyní nesprávně vězněn. Otázkou stále zůstává, komu máme věřit? Zloději, který se sám přiznal, nebo justici o které víme, že také není úplně „čístá“?!

Jaké plusy či mínusy můžeme hledat v knize, která je spíše pojata jako vyprávění? Těžko říci, proto by jsem tuto knihu nehodnotil jako knihu. Mně se toto vyprávění líbilo a donutilo mě se nad uvězněním tohoto člověka zamyslet. Byl jsem překvapen co sám na sebe dokázal prozradit, ale zajímalo by mě jaké tajemství si nechal jen pro sebe. Zřejmě jedno plus by se našlo a to fotky. Kniha je obohacena o fotky malého Jiříka, o jeho vysvědčení, také je zde ukázán dům ve kterém bydlel či chata jeho rodičů.
Tuto knihu bych doporučil všem těm, které případ Jiřího Kajínka zajímá a kteří věří, že tento případ bude jednou zdárně rozřešen. Stále pevně věřím, že pravda zvítězí.

Hodnocení:

Autor recenze: Chavalier