úterý 24. září 2013

Recenze: Nástroje smrti 2 - Město z popela

Autor: Cassandra Clare
Díl: 2
Žánr: fantasy, paranormálno
Počet stran: 400
Datum vydání: 2008
Datum vydání v ČR: 2010
Nakladatelství: Mladá fronta

Anotace: Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život vrátil do normálních kolejí. Ale co je vůbec normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte obyvatele podsvěta, jako jsou vlkodlaci, upíři a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínů zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než jen kamarád. Lovci stínů ji však nehodlají nechat odejít, obzvláště její pohledný, avšak nesnesitelný znovunalezený bratr Jace. Navíc jediný způsob, jak by mohla Clary pomoci své matce, je najít Valentýna, nebezpečného a zákeřného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem.

*   *   *   *   *   *   *   *   *   *   *   *   *

Recenze NEobsahuje spoilery, pro její snazší pochopení však doporučuji přečtení prvního dílu - Město z kostí

Děj druhého dílu z této série začíná krátce po událostech nacházejících se v tom prvním. Upřímně tyto začátky preferuji a patří mezi mé oblíbené, protože i když člověk sérii přeruší a vrátí se k ní po delší době zhruba ví, co se stalo a kdo je co za postavu.
Pokud jste četli první díl, můžete očekávat knihu psanou v podobném stylu (přeci jen je z pera stejné autorky, že ano), pokud ne, nemusíte se vůbec bát, protože Cassandra píše velmi čtivě - monology rovnoměrně prokládá s dialogy, stejně tak jako akci s nudnějšími (ale pořád poutavými) částmi a s celkovými detaily i promyšleností příběhu si pěkně vyhrála.

I v knize minulé se čtenář mohl setkat s vyprávěním z pohledu nejenom hlavní hrdinky Clary, ale i dvou dalších chlapeckých postav Simona a Jace, no v aktuálním druhém dílu bylo těchto „přeskakování“ z postavy na postavu mnohem více. Ne že by na tom bylo něco špatného, právě naopak. Díky tomu se nám z jedné hlavní postavy vytvořily tři, každý si mohl najít svého oblíbence a vidět vše zase z jeho pohledu. Navíc tohle všechno Cassandře asi nestačilo a zapojila i naše vedlejší postavy - konkrétně třeba vlkodlaka Luka nebo novou postavu Maiu - a řada stran je věnovaná i jejich pohledu na věc.

Co se od minulého dílu také nezměnilo, byla spousta jakoby uměle vytvořených situací. Ani nevím, jestli jsem tohle v recenzi právě na minulý díl zmínila, protože tam to nebylo až tak do očí bijící a nějak jsem to přešla, tady mi ale docela vadily. Jo, dobře, samotné situace byly poutavé a líbily se mi (dovolím si vás navnadit třeba na víly), ale to jak se k nim postavy dostaly mi někdy nešlo na rozum.

A když jsme u těch postav, někdy skoro pořád se chovaly dost nelogicky a přehnaně emocionálně. Já vím, jsme jenom lidi, oni jsou taky jenom lidi (alespoň částečně), ale mohli by trošku zapojit mozek. Hlavně Clary mi ze začátku lezla na nervy, protože absolutně nevěděla co chce a její jednání bylo ukvapené nebo ji naopak řada věcí nedocházela. V průběhu knihy si však reputaci spravila, i tak se nejedná o postavu kterou bych si nějak oblíbila. Stejně tak je na tom Simon, který jako by byl její odrazem. I on měl na svědomí pár ukvapených reakcí a dost pohnul celým dějem knihy.
Naopak Jace mám ráda čím dál víc. Je to přesně ten typ postavy, kterou si zamilujete - šarmantí, sarkastický, vtipný. Co si budeme povídat, právě on zvedá laťku celé knihy. Zejména jeho slovní souboje plné vtipných replik se Simonem jsem si hodně užívala. Dále poznáme blíže Lightvoodvu rodinu i její další členy krom Isabely a Aleca, kteří se v značné části knihy taky objeví (Alec zejména ve scénách s čarodějem Krasomilem). No a objeví se i náš záporný hrdina Valentýn.

Jak už jsem zmínila, můžeme se těšit i na novou postavu, vlkodlačici Maiu. Obecně v tomto díle bylo více vlkodlaků, stejně jako upírů. Já až tak proti tomu nejsem - v ději měl každý z nich své místo a zase posunuli děj, jen doufám že v dalších dílech už toho o nich bude méně. Protože mě přeci jen okouzlil právě svět Lovců stínů a nechtěla bych, aby Cassandra sklouzla k dalším z mnoha knih s upíří a vlkodlačí tématikou (Stmívání, Smečka, Vampýrská akademie...), protože těch už je tu dost a pokud si zase budu chtít počíst o těchto tvorech, sáhnu po nějaké jiné knize.

Možná, že má recenze vyznívá trošku kriticky, já osobně bych to přirovnala z probuzení se a otevření očí po prvním, skvělém, díle. Neříkám, že ten druhý byl horší, jen jsem v odmlce mezi přečtením prvního a druhého dílu měla čas trošku zauvažovat nad stylem i postavami knihy a proto jsem v tom druhém viděla chyby, které jsem v prvním pro to jak byl dobře napsaný, přehlédla. Ale víte jak se pozná dobrá kniha (nebo alespoň podle mně)? Že ve vás vyvolá emoce, jak pozitivní, tak negativní. U Města z popela se to povedlo ve všech směrech, ale právě kvůli těm několika věcem, které mi vadily dávám 4 hvězdičky a hrozně se těším na další díly. Protože ať už danou postavu mám radši míň nebo víc, ať mi ta scéna či replika přijde sebevíc na hlavu, vždy se k této sérii ráda vracím a stává se mou srdeční záležitostí. :)

1 komentářů:

JuliaR řekl(a)...

První díl se mi moc líbil a nemůžu se dočkat na ten druhý! :) Doufám, že mě nezklame! :)

Okomentovat