Recenze: Prokletý maturiťák

Autorky: Meg Cabot, Stephenie Meyer, Kim Harrison, Jaffe Michele, Lauren Myracle
Počet stran: 203
Žánr: fantasy, YA, povídky
Vydáno v ČR: září 2011
Nakladatelství: Domino
Knihu můžete zakoupit na arara.cz

Když se holka chystá na maturitní ples, je s tím pokaždé spousta starostí. Musí sehnat šaty a boty, aby byla co nejhezčí nebo aspoň co nejoriginálnější. Musí zajít ke kadeřníkovi a vymyslet parádní účes. A nakonec je nutné sehnat to, s čím je obvykle největší problém – správného kluka. Ono totiž nejde být hvězdou plesu, když má člověk vedle sebe toho největšího losera z celé školy!

Jako první, co mě napadlo, když jsem spatřila tuto knihu bylo velké množství autorek. Říkala jsem si, co to? Jakmile jsem do knihy nahlédla, zjistila jsem, že se vlastně jedná o pětici povídek právě od pětice autorek. To mě hned zaujalo. Já sama s povídkami, ať už v nějaké knize, časopise nebo jen na internetu, moc velkou zkušenost nemám a ani mne moc číst nebaví, protože mi většinou přijdou uspěchané nebo než se do nich pořádně začtu, skončí. Ovšem tady pro mě byla velkým lákadlem hlavně dvě jména (která asi i tím lákadlem být měla, protože jsou na obálce jasně zvýrazněna) - Meg Cabot a Stephenie Meyer a i samotná témata povídek - maturiťák. Tak jsem se do knihy, tedy vlastně povídek, pustila a moc mě bavily. Jedny více, druhé méně.
Pak jsem přemýšlela, jak vlastně na knihu tohoto formátu napsat recenzi a rozhodla jsem se, že ke každé povídce napíšu něco málo - spíše mé pocity, než děj - a na konci, také jen v krátkosti, jak se mi kniha celkově četla. Možná trošku jiná recenze než normálně, snad se i tak bude líbit :).

Likvidátorčina dcera, počet stran 31
Meg Cabotová 
Autorkou první povídky není nikdo jiný než skvělá Meg, i když povídka samotná až tak úžasná nebyla. Je vyprávěna z pohledů dvou postav - Mary a Adama, z čehož Mary je právě onou likvidátorčinou dcerou. Děj začíná velmi uspěchaně, čtenář je hned vtažen do akce a napětím to kolem jiskří. Z ničeho nic vše opadne, události kolem se uklidní a naši dva hlavní hrdinové se jakoby seznámí. Dál je děj docela průhledný, bez akce a až moc nevěrohodný. Meg nám nakousla staré dobré upíry a možná i to byl trošku problém, protože je jich všude kolem tolik, že zůstat originální je hrozně těžké, zejména v tak krátké povídce, kdy autor nestihne děj ani pořádně začít. Hrozně mě to tedy mrzí, ale musím říct, že tahle povídka se mi moc nelíbila. I tak má však Meg spoustu svých skvělých knih, takže její spisovatelský um jedna slabší povídka vůbec nezkazí.
HODNOCENÍ: 55%

Kytička na ruku, počet stran 25
Lauren Myracle
Tak tato povídka je počtem stran sice nejkratší, ale dějově rozhodně velmi objemná a napínavá. Nevím jestli je to tím, že moc hororových knížek nečtu nebo jsem tak velký srab (tipuju to na to druhé), ale u povídky jsem se vážně bála. Figurují v ní pouze 4 lidé, nejlepší kamarádi - Frankie, Jun Sun a Will, tajemná paní Zet a ještě tajemnější kytička na ruku. Hlavní hrdinka je sice docela husa, jak to i ona sama o sobě prohlásila, v povídce se ji však dostane za vyučenou, možná až moc. Děj je tedy spíše hororový, poměrně jednoduchý ale moc mě pobavil. Tady mi hodně sedl konec, který byl více ukončený než u ostatních povídek a také mi k celkové atmosféře přišel ideální.
HODNOCENÍ: 95%

Madison Averyová a smrťák, počet stran 41
Kim Harrison
Ach bože, jak já nenávidím otevřené konce! Tato povídka mě tedy moc nebavila a opravdu mi vadí, že skončila tak otevřeně a z ničeho nic. Děj vám normálně běží, vy jen otočíte stránku a zjistíte, že se na ní nachází pouhopouhé tři řádky, kterými povídka skončila. To mě tedy docela naštvalo, protože samotnou povídku bych viděla jako skvělý námět pro knihu, i když provedení docela pokulhávalo. Hlavní hrdinka Madison byla v jistých chvílích docela hloupoučká ale prokazovala smysl pro ironii, což já opravdu můžu. V této povídce se nám zase objevuje andělská tématika, ve které já až tak zběhlá nejsem a moc ji nevyhledávám, ale spoustě lidem se právě andělé líbí. Vážně by mě zajímalo, jak by celý děj pokračoval dál, protože základ byl na jednu stranu hodně originální, na stranu druhou velmi zvláštní, dalo by se zde i hodně věcí pokazit - a taky trochu pokazilo už teď. Spíše se tedy řadí mezi slabší povídky v knize.
HODNOCENÍ: 50%

Přísně tajné, počet stran 55
Michele Jaffe
Rozhodně má nejoblíbenější povídka z celé knihy! Bože, jak Michele píše vtipně. Začala jsem číst a hned první stránka ve mně vyvolala naprostý záchvat smíchu. Hlavní hrdinka Miranda je rozhodně postava k zamilování, protože je střeštěná, ironická a jako sama autorka nesmírně vtipná. Děj byl do slova a do písmene k neodhadnutí, téměř s každou novou kapitolkou se čtenář dozvídal další a další novinky. I když i zde figuroval maturiťák, byl trošku schován do ústraní, což vůbec nevadilo a příběh se tak mohl zaměřit na hlavní zápletku, která byla vymyšlena skvěla. Opravdu nešlo odhadnout, co se bude dít dál a do poslední chvíle člověk netušil, kdo je ten špatný a téměř v samotném závěru je jedno takové překvapení, kdy i mě samotné šla hlava kolem a obdivovala jsem, jak takovou fintu hlavní hrdinka nebo spíše autorka vymyslela. Konec se mi taky moc líbil, protože byl docela tajemný. Ach bože, proč tohle není kniha nebo proč alespoň žádná z Micheliných nevyšla i u nás?!
- HODNOCENÍ: 100%

Peklo na zemi, počet stran 32
Stephenie Meyer
A další poměrné zklamání od velkého jména. Povídka mě absolutně nezaujala a docela jsem se u ní nudila. Krom dvou hlavních postav, Sheby a Gaba, děj takovým zvláštním způsobem přeskakuje i na obrovský počet postav vedlejších, ve kterých jsem se pomalu začínala ztrácet. Stephenie zabrousila tam, kam žádná z jejich povídkových kolegyní ještě nevstoupila, a sice do tajemného světa démonů, jen to tajemno se jí nějak vytratilo. Upřímně jsem si nevybudovala vůbec žádný vztah k nějaké postavě, a že jich tam bylo požehnaně. Chápu hlavní záměr povídky, jen nějak dobře nechápu její rozuzlení a to, co jí chtěla autorka říct. Opět jedna z těch, co se mi líbily méně, vlastně skoro vůbec.
HODNOCENÍ: 45%

Celkové shrnutí
I když se ani teď ze mně nestal nikterak velký fanda povídek, musím říct, že kniha byla minimálně dobrou zkušeností a když to vezmu kolem a kolem, tak mě docela bavila. Líbilo se mi, že jsem si mohla přečíst něco od třech (pro mě) neznámých autorek a dozvědět se tak něco o jejich stylu. Jak jsme již psala výše, ty dobře ozkoušené a skvělé klasiky trošku selhaly, i tak však měla každá povídka něco do sebe. Jedna věc je navíc na knihách tohoto typu skvělá - pro neustále spěchajícího člověka, který dlouho nevydrží u jedné věci, jako jsem já, je tento povídkový typ ideální. Pokud se mi tedy naskytne příležitost a já objevím něco podobného, rozhodně do toho jdu a vám doporučuji alespoň na zkoušku to samé. A ještě CELKOVÉ HODNOCENÍ: