Recenze: Divergence

Autor: Veronica Roth
Díl: 1
Žánr: YA, dystopie
Počet stran: 344
Rok vydání v ČR: 2012
Nakladatelství: CooBoo
Knihu můžete zakoupit na arara.cz

Anotace: V Chicagu budoucnosti je společnost rozdělena do 5 frakcí a každá z nich se věnuje pěstování určité ctnosti - Candor (poctivost), Abnegation (nesobeckost), Dauntless (odvážnost), Amity (mírumilovnost) a Erudite (inteligence). V takovém světě žije Beatrice. Každý rok ve stanovený den si musí všichni šestnáctiletí vybrat jednu z frakcí, do níž budou patřit po celý svůj život. Beatrice se rozhoduje mezi tím, jestli zůstane s rodinou, nebo bude sama sebou - obojí mít nemůže...

A je to tu. Ta dlouho očekávaná dystopická bomba od mladé americké autorky Veroniky Roth. Příběh o šestnáctileté Beatrice, která si již brzy musí vybrat, do které z pěti frakcí bude patřit- Mírumilovnost, Neohroženost, Odevzdanost, Upřímnost nebo Sečtělost. Co se však stane, pokud nepatříte do žádné frakce? Co když vás výsledek zkoušky označí jako někoho kdo nepatří nikam, někoho kdo je divergentní?

Nacházíme se v pochmurné budoucnosti, ve zcela jiném Chicagu než jsme na něj zvyklí. Lidé jsou rozděleni do pěti takzvaných frakcí podle vlastnosti, která u nich nejvíce převažuje. Šestnáctiletá Beatrice až dosud vyrůstala se svou matkou, otcem a bratrem Calebem v Odevzdanosti. Pro tyto lidi je typická nesobeckost a s ní i život odevzdaný všem ostatním kromě sebe. Tito lidé nosí stejné oblečení a účesy, nesmějí se vidět v zrcadle, volně pobíhat po ulici ani projevovat své city na veřejnosti. Toto a řada dalších věcí je totiž považována za požitek, který klíčí v sobeckost. Ovšem právě tohle by Beatrice ze srdce nejraději dělala. Je kvůli tomu sobecká? Nehodí se snad do své frakce? To již brzy zjistí, protože se blíží den talentových zkoušek, které ji i stejně starým dětem ze všech frakcí pomohou zjistit, kam nejlépe zapadnou. Co se však stane, když výsledek Beatriciny zkoušky není jednoznačný a z ní je rázem někdo divergentní - odlišný a tím pádem i nebezpečný? Pro kterou frakci se má tedy rozhodnout, když ani k jedné není předurčena?

Jakmile jsme se dozvěděla, že již loni svět po úspěšném Hunger Games pomalu začíná ovládat další dystopická senzace jménem Divergent a to od teprve třiadvacetileté začínající spisovatelky Veroniky Roth, doslova jsem odpočítávala dny do jejího vydání i u nás. Jednadvacátého května tohoto roku jsem se díky nakladatelství COOBOO konečně dočkala a v rukou jsem třímala jeden výtisk této knihy, tedy už v češtině, s názvem Divergence. Už jen podle tohoto nenápadného slovíčka, které autorka zvolila i jako samotný název knihy, lze očekávat originální a promyšlený příběh. Samotné slovo divergence je totiž plnohodnotný, ovšem možná méně často používaný výraz i v češtině - ve všeobecné mluvě tímto slovem označujeme nějaké odchýlení nebo odklon, něco co vyčnívá z řady. A já vám teď jednu věc s čistým svědomím můžu slíbit. Tato kniha se rozhodně odkloní od všeho, co jste kdy dřív četli. Je jedinečná, originální a nezařaditelná. Zkrátka divergentní.

Není to ani tak stylem psaní autorky (který je ovšem také hodně dobrý), jako spíše námětem knihy a její promyšleností. Celou komunitu rozdělenou do frakcí měla totiž Veronika skvěle promyšlenou a každá z těchto frakcí měla své uplatnění. Hodně se zaměřovala na popis všech zvyklostí a na život obyvatel právě jednotlivých frakcí. Na popis okolí se již zaměřovala méně, ovšem stále nás informovala natolik, aby jsme si mohli představit, jak zhruba místa, kterými Beatrice prošla vypadají. Veronika se také nebála dělat velká rozhodnutí, která čtenáře během jedné věty totálně odzbrojila a on se jen zmohl na vykulené oči s ústy dokořán (věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti). A pak tato rozhodnutí přešla, jako by se nic nestalo a dále se děj ubíral k hlavnímu problému. 

A nejlepší na tom je, že děj se rozjíždí volným tempem a až později nabírá na otáčkách. Je tedy pravda, že mi chvíli nešlo se do knihy začíst. Asi tak těch sedmdesát stran, po kterých přišel zlom a já se od ní naopak nemohla odtrhnout. Děj se zrychlil, přibylo zajímavých scén a hlavně konečně došlo na pot, slzy a krev. Ze začátku jsem opravdu nechápala, co ostatní na knize vidí a proč v nich vyvolává takové emoce. Právě po tomto úseku, kdy všechno začalo, Divergence nasadila úplně jinou - brutální - tvář. Až jsem se divila, že tuto a tu předchozí část psal jeden a ten samý člověk. A i díky těmto okolnostem se pomalu ale jistě začali měnit, nebo spíše vybarvovat hlavní i vedlejší postavy...

Hlavní hrdinka Beatrice mi ze začátku trošku pila krev. Přišla mi jako taková ta upejpavá husička, která si vše nechá líbit. Na druhou stranu, když si člověk vezme, v jakém prostředí vyrůstala, tak se ani nelze čemu divit. Tuto nelibost v průběhu knihy, zejména v jejím konci, jsem však zapudila, protože si svou reputaci hodně zlepšila a já ji skoro obdivovala.
Další důležitou postavou je jistě záhadný a přitažlivý Čtyřka, se kterým se Tris seznámí v průběhu knihy. Tento chlapec nám v celém ději sehraje důležitou roli, stejně jako Beatriciny přátelé Al, Will a Christina. Musím říct, že jsem si i je docela oblíbila.

Jak tedy Divergenci ohodnotit? Jako něco, co jsem nikdy dřív v životě nečetla. Jako něco, co ve vás zanechá silné emoce. Jako skvělou knihu, kterou si rozhodně musíte přečíst!

knihu si můžete zakoupit ZDE

zdroje použitých obrázků: 

http://dylan-bennetts-world.blogspot.com

weheartit.com

cooboo.cz