Recenze: Smečka

Autor: Andrea Cremer
Díl: 1
Žánr: fantasy, hororová romance
Počet stran: 400
Datum vydání: 2010
Datum vydání v ČR: 2011
Nakladatelství: Knižní klub

Anotace: Calla Torová není jen tak obyčejná americká středoškolačka, je rozená bojovnice, navíc vůdkyně smečky Nightshadeů. Většinu života tráví v lidském těle, ale stačí jen nepatrný impulz, drobné ohrožení, a promění se ve vlčici. Brzy se však ukáže, že se nemusí ve smrtelném nebezpečí ocitnout zrovna ona nebo její blízcí, aby se její vlčí instinkty probudily. Když při hlídkování v horách narazí na Shaye, lidského mladíka, jehož na životě ohrožuje medvěd grizzly, nezaváhá a zachrání ho. Ve chvíli, kdy se zadívá do jeho očí a ucítí jeho vůni, která jí připomíná jaro, začne pochybovat o věcech, o nichž nikdy nepochybovala. O svém postavení a předem daném osudu, který ji předurčuje stát se družkou přitažlivého vůdce smečky Baneů. Existuje nějaká možnost, že by se všemu mohla vyhnout? Pokud se nechá vést srdcem, riskuje, že přijde o všechno – včetně svého života. Stojí zakázaná láska za takovou oběť? A co když pravidla, na nichž smečky Ochránců a Strážci, jejich vládcové, tak lpí, nemají zajistit všem lidem na světě bezpečí, jak si až dosud myslela, ale jen je kontrolovat? Smečkou započíná třídílná akční a zároveň romantická fantasy série..


Jak to všechno začalo

Jednoho dne, když byla Calla na hlídce, zachránila před rozzuřeným medvědem chlapce. Udělala tak, bez jakéhokoli přemýšlení, i přes fakt, že tím porušila zákon jejich pánů - Strážců. Na tom chlapci ale bylo něco zvláštního a ona nějakým způsobem cítila, že jej musí chránit. Její myšlenky se k němu znovu a znovu vracely. Pořád jako by cítila jeho pach - skořicové dřevo a jaro. Jenže teď už je to stejně jedno. Byl to jen hloupý turista, kterého už nikdy neuvidí. Nemůže na něj myslet, vždyť je přeci zaslíbená Renovy. Až se spojí  obě smečky, zaujme místo vůdkyně i jeho ženy. Už za pár týdnů, až oběma bude osmnáct dojde k obřadu. Na tuhle budoucnost ji připravovali od malička a ona ji hodlala pokorně splnit, i přes to, že k Renovi nic necítila. S tímto faktem žila celých sedmnáct let. Až do doby, kdy se v jejím životě objevil Shay - chlapec, kterého zachránila před rozzuřeným medvědem...

Tato kniha nám otevírá třídílnou sérii o vlcích plnou romance, napětí, strachu ale i odvahy. Pojednává o dvou smečkách - Nightshadeů a Baneů, jejichž vzájemné sympatie klesly na bodu mrazu po neustálých bojích, které mezi sebou vedou. O to větší nechuť přichází s rozkazem od jejich pánů Strážců, že se tyto dvě smečky mají spojit a vytvořit úplně novou. A to sňatkem Cally Torové a Reniera Banea, potomků vůdců. Tento rozkaz tedy není nikomu po chuti a už vůbec ne naší hlavní hrdince Calle. Díky výchově se z ní stala silná a sebevědomá žena, proto ji role vůdkyně nedělá problém. Zato role ženy a družky je už něco jiného. Tím spíš, když je mladý Ren znám pod přezdívkou sukničkáře a lamače dívčích srdcí. U vůdce je to ale samozřejmost - je to přeci lovec. Proto jsou jeho prohřešky tolerovány, zatímco Calla je pod neustálým dohledem a žádný muž se jí nesmí ani dotknout. Tento fakt ji ale nevadil. Alespoň do doby, než poznala Shaye, který ji ukázal úplně jiný svět. Svět svobody, štěstí a lásky. Také ji pomohl otevřít oči a zjistit, že celý její život je vlastně lež.

Smečka mi hrozně připomínala dva filmy. A sice Krev jako čokoláda a Stmívání. Díky prvně zmíněnému jsem si dokázala dokonale představit hierarchii, jež ve smečce i v celém společenství s ní spojeném, panovala. Celý ten potravní řetězec, napjaté vztahy i naprostou poslušnost. Jak ve filmu, tak v knize byla jasně cítit ta záhadná atmosféra. Stmívání mi zase umožnilo představit si vlky v akci. Jejich převtělování, myšlenkovou komunikaci a souboje. Pokud jste tedy alespoň jeden z filmů viděli, můžete mít mírnou představu, do čeho jdete.

Co se týče postav, tak se mi líbila snad většina z nich. Všechny totiž byly hodně rozmanité, každá měla svůj typický rys. Kdybych si ale měla vybrat nějakou konkrétní, která mě zaujala, byl by to asi Ren. Pokud jste knihu nečetli, tak máte asi z dosavadního čtení dojem, že se jedná o zápornou postavu. Není to tak, teda ne úplně. Ren se možná ze začátku jeví jako záporák, ovšem když nahlédnete pod skořápku, kterou si vytvořil, zjistíte, že má srdce na správném místě. Jeho částečně hrané sebevědomí je jen chytrý tah, jak se chránit před bolestí. Nezapře v sobě vlka, který může za jeho neovladatelnost a vzpurnost. A když k tomu připočteme jeho starostlivost a šarm, vyjde nám z toho pěkně sexy týpek. Není tedy divu, že když se má Calla rozhodnout mezi ním a milým Shayem, do poslední chvilky netušíte, se kterým to vlastně skončí.

Jeden fakt, který se projevil zejména na konci, mi ale v knize hodně vadil. Vyskytovalo se v ní totiž mnohem více nadpřirozených tvorů, než jsou jen "vlkodlaci" nebo čarodějové. Jeden tvor se byl přes druhého a vy jste pomalu čekali, že na vás za rohem číhá sám duch Micheela Jacksona. Opravdu. Jen jsem hádala, co dalšího si autorka přichystá. Tím spíš, když tento roj bytostí začal téměř ke konci knihy. Tím mě právě závěr trošku zklamal.

Samotné dílo bych však zařadila do hodně vysokých příček YA světa. I když vám možná připadá, že vlčích/vlkodlačích příběhů je spousta (dobře, možná ne tolik jako upířin, ale pořád je jich hodně), Andrea přišla zase na nový způsob jak tento svět pojmout. Díky skvělé promyšlenosti celé společnosti i samotných postav či tradic smíšených se špetkou pravdy, vytvořila nezapomenutelný příběh. Také se nebála jít do méně častých (možná i kontroverzních) témat jako je homosexualita nebo zneužívání. Nic nebylo přes růžové brýle. Za to jsem ji však hrozně vděčná, tím totiž dodala příběhu na reálnosti. Já tedy nemůžu dát nic jiného než 4,5 hvězdičky s tím, že ten kousek si přeci jen schovávám na další díly, které snad budou stejně dobré, či ještě lepší.

- zdroj anotace a obrázku obálky: bux.cz

- knihu si můžete zakoupit ZDE

- zdroje obrázků: weheartit.com